Interview: DJ Jasty – Radio Jasty in the house

Re-upload z UrbanStage.cz.

Ahoj Jasty, mohl by ses pár slovy představit, pro ty kteří neví kdo jsi a co děláš?

„Narodil jsem se v Přerově, ale už delší dobu mám základnu v Brně. Mojí vášní je poslouchat, hledat a šířit mezi lidi a zejména tanečníky dobrou hudbu. Jak řekl řecký filozof Platón : Hudba dává duši vesmíru, křídla mysli,  a život všemu. S tím se plně ztotožňuju – Platón věděl o čem mluví.

Hraju hlavně BREAKIN battly – můj focus: RAP, BREAKS a FUNK.“

Foto by Kája Lauferová.

Jak si se dostal k Breaku?

„Když se ke mně na konci 90. let dostala kazeta Wutang – 36 Chambers, tak jsem se zamiloval na první poslech. V té době nebyl internet a já ještě neuměl pořádně anglicky, ale i tak jsem se hrozně namotal.

Ve své sbírce kazet jsem měl ještě Trosky a Nazov Stavby. Velkej boom byl samozřejmě Chaozz, kdy sem poprvé viděl i vizuál v ESU. V té době jsem jezdil na skejtu, ale díky spolužákovi jehož bratranec tancoval ve Zvoleně (zdravím STRED) jsme si vyhledali v Přerově Lukáše Šedého, který tancoval v blýskavém kostýmu „ROBOTA“ a chtěli jsme, aby nás učil brejkovat – cca kolem roku 2001.

V té době jsme samozřejmě neměli moc informací, ani hudby a většinu triků jsme prostě zkoušeli pokus – omyl. Nejefektivnější move co jsem znal byl windmill. Potom se k nám dostali VHS kazety BOTY, Freestyle session, Out for Fame, což byly naše největší podklady – a potom už to šlo ruku v ruce – přes ČMTO soutěže (battly v té době skoro nebyli) jsme začínali poznávat další lidi na české scéně.

Časem se vyprofilovala skupina Hollywood stars a jelikož nás samozřejmě docela dost zbylo tak jsme časem dali dohromady druhou přerovskou crew Needless (Nepotřební), kde jsme tolik neřešili, kdo má jak propnutý špičky, ale chtěli jsme taky být součástí scény a začali jsme jezdit na battly po vlastní ose. Náš první společný byl WHOS TOP v Nymburku (2006?).

Já sem pak odešel z Přerova pryč na VŠ a když jsem se přestěhoval do Brna, tak jsem začal tancovat s klukama z Beat Brothers, které jsem obdivoval. (a nakonec si i splnil sen a infiltroval se). V Brně to pak pro mě bylo vůbec nejlepší období – makali jsme, žili jsme jen pro tanec, cestovali jsme – nic jiného jsme neřešili.“

Kdy jsi začal hrát na akcích jako DJ?

„Úplně první zkušenost s DJingem byla na SDK 2005, když jsem uprosil pár kluků, kteří si dávali session mezi chatkama, jestli bych to nemohl vyzkoušet. Asi po půl hodině mě pak museli odtrhnout.

V roce 2012 jsem chvilku žil v Holandsku a z tama jsem si dovezl prvních pár vinylů a hned následující rok jsem podstoupil operaci s kyčlema čímž se mi ze dne na den zavřely dveře k tancování. Nevěděl jsem, co mám dělat tak jsem si koupil dva gramofony a mixák a protože jsem byl skoro dva roky doma a část té doby jsem toho bez berlí moc nenachodil, tak jsem měl čas zkoušet a trénovat. Když jsem se pak dal dohromady, tak jsem tu a tam občas odehrál menší battly nebo party pro kamarády. Už v té době jsem měl nasbíranou slušnou kolekci songů a taky jsem byl hodně nakopnutý z Holandska, jejich scéna mě hrozně inspirovala tím, že se opírala o DJs jako Nobunaga, Luchisz , Cut Nice nebo Jebel v Belgii – šlo vidět že udávají tempo celé scéně.“

Hraješ pouze na domácích akcích v ČR, nebo si vítán i mimo svou rodnou krajinu?

„V poslední době mám 40 % akcí v zahraničí. Hodně hraju v Německu, sem tam v Polsku nebo na Slovensku – běžně se stává, že jedu hrát někam do zahraničí a lidi si tam na mě berou kontakt a nabaluje se to na sebe.

Největší pozlátko ze začátku samozřejmě měly akce, kde jsou známější světoví tanečníci, protože to je obrovská výzva hrát na akci kde sedí v porotě Ruen, Neguin nebo Predatorz nebo třeba DJ Renegade. Když tě tyhle lidi potom po akci pochválí, tak mě to hrozně motivovalo makat o to víc.

Odehrál jsem už i řádku „STAND UP“ akcí, kde ani BREAKIN jako kategorie nebyl – např. Style Wilde, kde byl v porotě Bathalla, Martha a Poppin Django takže si rozšiřuji obzory.“

Měl bys-li vyjmenovat pár top akcí na kterých si hrál a zůstali ti v paměti, které by to byly?

„Každá akce je jedinečná – nesnažím se je hodnotit, ale vždycky do toho dám všechno, aby byli spokojení tanečníci i ten, kdo tu akci pořádá. Čím víc zkušeností jsem nasbíral, tím je to pro mě zábavnější. Poslední dobou si akce zpestřuji tím, že se snažím měnit VIBE dle různých akcí. Chci aby každá akce, na které hraju byla trochu jiná a baví mě si s tím takhle hrát.

Za zmínku určitě stojí „moje dítě“ REST IN BEATS a vždycky moc rád hraju na Queen 16, HHK, Art of Breaking, Best Bboy Kid, Floormasteru a dalších zajetých akcích, kde to šlape.“

Foto by Tom Braider.

Jak je to s atmosférou na akcích? Jsi spokojený, nebo by to mohlo byt lepší?

„Zažil jsem hodně battlů jako tanečník, divák a teď jako DJ a je to zajímavá, ale těžká otázka. Máme skvělou komunitu, která dokáže držet při sobě a udělat super atmosféru – na druhé straně mě poslední dobou často mrzí, že dost lidí přijede na akci, odjede si svoje a zbytek ho nezajímá. Myslím, že více RESPEKTU napříč tanečními styly neuškodí.

Obrovský mínus je samozřejmě to, že tanec moc neláká diváky mimo taneční komunitu a oproti zahraničí jsou diváci mimo tanečníky raritou –  o to víc by se měli dancers podporovat a udělat si ten kotel a atmošku v rámci akcí sami. Ve světě je běžné, že se rodiny s dětmi chodí ve velkém podívat na taneční akci. U nás bohužel ne.

Důležité samozřejmě je to, aby tanečníci podporovali akce, které se pro ně pořádají – vznikl fenomén takových FACEBOOK BBOYS/DANCERS J. My jsme dřív jeli na akci za každou cenu – neřešili sme pohodlí nebo to že budem na cestě 10 hodin. Tohle mi trošku od nové generace chybí.

Hodně by se dalo bavit také o způsobu organizace akcí, překrývání termínů.“

Foto by Kája Lauferová.

Jak vnímáš break dance kulturu v ČR?

„Je dobrý, že si použil slovo kultura (ten break dance už tolik ne). Kultura je definována tím, že její nositelé mají společný JAZYK, HISTORII, STYL oblékání atd. A je důležité, abychom my jako nositelé téhle KULTURY předali odkaz dál a SPRÁVNÝM způsobem.

Od té doby, kdy jsem začal já – je to dnes všechno úplně jinak. Je to víc masovější a asi se dá říct, že i jednoduší s tancem začít. Na druhou stranu je hrozně důležité KDO, tě učí a JAK tě učí. Pořád je tady spousta lidí, kteří se izolují, nemaj dostatek znalostí a neměli by působit jako lektoři.

Hip Hop pro mě není jen tancování, hudba nebo jak s oblibou říkáme životní styl. Čím jsem starší tím víc je pro mě Hip Hop o lidech.“

To bude nejspíš vše. Momentálně máš prostor pro tvou message na závěr.

„V první řadě děkuji moc lidem, kteří mě podporují – opravdu si toho vážím.

Budu moc rád, když se mrknete na

Facebook: Radio Jasty, Soundcloud:  Radio-JST, nebo INSTAGRAM: radiojasty.

Buďte SVOJI  – PEACE and LOVE“