50 Cent, nebo Kendrick Lamar – Kdo z nich dal O2 Aréně víc zabrat?

Během jediného týdne se v pražské O2 Aréně vystřídaly dvě legendy hip-hopu. Zatímco v pondělí 10. 10. ji obsadila ikona současné americké rapové scény, o sedm dní později na totéž pódium vkročil šampion těžké váhy 00’s rapu. Kdo z nich si však vedl lépe?

Hned z prvu je nutno podotknout, že jsme si obě akce velmi užili a všem pořadatelům patří dík především za to, že sem tato jména přivedli. Plné sály však značí, že jim je dostatečným díkem tržba, která musela být skvělá. Obě akce byly velmi žádané, O2 Aréna praskala ve švech, a 50 Cent dokonce musel udělat koncerty hned dva, přičemž i na ten přidaný byla fuška sehnat lupeny.

Zatímco je internet plný nemastných a neslaných recenzí jednotlivých koncertů, rád bych v pár větách srovnal tyto dvě hudební senzace, protože málokdy se poštěstí získat tak skvělý prostor ke srovnání. Dvě věhlasná jména, na jedné straně úřadující mistr, na straně druhé, ostřílený veterán.

Kendrick Lamar si s sebou, kromě bohatého cirkusu, přivezl dva předskokany. Byli jimi K-Dotův bratranec Baby Keem a nováček z PGLang – Tanna Leone. Oba předvedli obstojný výkon, ačkoliv zde nebyla cítit taková odezva od publika, jako když nastoupil sám Kendrick. Koneckonců si přeci jen asi většina návštěvníků koupila vstupenku právě kvůli němu. Oba zmiňovaní ho pak však přišli podpořit i v rámci jeho velkolepé show.

Kendrickův vstup byl velkolepý. Stejně jako celý zbytek večera. Na pódiu ho doprovázela velmi profesionální skupina tanečníků a tanečnic, a sám Kendrick se choreografie účastnil. Nešlo se však ubránit pocitu, jakoby byl Kendrick spíš zavřený v prosklené cele. Každý pohyb, každé slovo bylo perfektně načasováno. Jeho výkon byl obdivuhodný, ale tak nějak tomu všemu chyběla špetka lidskosti.

Oproti tomu Curtis Jackson byl lidský až až. Z opotřebovaného hlasu bylo v refrénech často znát, že je skutečně více rapper, než zpěvák, přesto do nich dal všechno. Jeho tanečnic byl zlomek, oproti jeho protistraně, a nebyly ani zdaleka tak sehrané, jakkoliv příjemný na ně mohl být pohled. Přesto tam tak nějak patřily. Vše navíc Fiddy spolehlivě kompenzoval autenticitou svého vystupování, pyrotechnikou a bohatými projekcemi. Vše tak, jak byste od hvězdy přelomu milénia, čekali.

V první části se zavděčil 50 Cent především fanouškům mainstreamu, a těm, kdo znají hlavně jeho největší rádiové hity. Později nás všechny však přesunul i na skutečný south side a spustil salvu rýmů z dob G-Unit a samotný koncert atakoval dvě hodiny trvání. V druhé polovině vystoupení se pak stalo, že jeden z nadšených fanoušků vhodil na pódium svou kšiltovku. Curtis, sám vybavený baseballovou čepicí Houston Astros, tu svou sňal, vrhl ji do davu, a po chvilce zkoumání oné nově nabyté, ji pohodlně usadil na hlavu. I tu, se zakončením své show věnoval vděčnému publiku. To by se pravděpodobně v případě Kendricka stát nemohlo.

DJ Chubby Chubs, byl též ve skvělé formě, a to nejen po fyzické stránce. Jemným zklamáním však byli Tony Yayo a Uncle Murda, kteří se Tanna Leonem a Baby Keemem nechali snadno zastínit. Byli zde čistě jako doubleři pro hlavní hvězdu večera. Osobně bych uvítal krátký showcase do začátku akce, od každého z nich, namísto zoufalého pouštěče písniček z nejmenovaného českého rádia, který podal výkon připomínající spíš vesnickou zábavu, nebo pouťové atrakce. Nicméně když pomineme otřesného DJ coby předskokana, byla celá akce také velmi vydařená. Potěšili mne prvky živé hudby v podání bicích, houslí a elektrické kytary, stejně tak hold vzdaný nedávno zesnulému Cooliovi.

Kdybych měl své pocity shrnout – Kendrick nám přivezl velkolepou show, 50 Cent skutečný koncert.

A co vy? Byli jste na některém z koncertů, nebo dokonce na obou? Jak je hodnotíte?